Žij své sny

Nedávno mne velmi krásně oslovila dáma jménem Shakti. Ta ve svojí knize navrhuje, co dělat v případě, že: Nevím, co dělat dál. Nic mě nebaví. Nic se mi nechce. Nevím, kterým směrem dál jít. V posledních dnech mi její inspirace docela pomáhá. Shakti navrhuje: Zpomal, přestaň se stresovat, přestaň se zlobit sám na sebe, že nevíš, co dělat. Uklidni se, uvolni se a zaposlouchej se. Dříve nebo později uslyšíš nenápadně a potichoučku tenký hlas svojí vlastní intuice, kterou Tě celý systém už dávno naprosto odnaučil používat. Ten hlásek začne mít drobné nápady, zcela bezvýznamné a maličké nápady. Zkus alespoň jeden z těch nápadů vyslyšet a počkej, jak se potom budeš cítit. Kup si tu knihu , přestože netušíš proč. Běž do toho lesa , ačkoli nemáš sebemenší ponětí, co tam budeš dělat. Zavolej tomu člověku. Udělej si těch dvacet kliků. A podobné ,,hlouposti". Jinak to ale začít ani nemůže. Celý život svoji intuici ignoruješ. Intuice, ten vnitřní hlas, Tě může krůče

Na světě je spousta lidí. A Spousta z té spousty je šťastná. A o to tady přeci jde. Být šťastný, ne? Začal jsem kolem sebe ale vídat v posledních letech stále více lidí jiné skupiny. Nevím, jestli je dovedu nějak výstižně popsat, ale zmíním alespoň několik rysů: Tato nová skupina - se často usmívá a nejspíš to nedělá ani z povinnosti                              - si Vás všimne a podá pomocnou ruku když zakopnete na ulici a Vaše pomeranče se rozkutálí všude kolem                              - neopakuje donekonečna jak strašný má život a že za to můžou všichni okolo Nevím, kdo jsou, ale jsou mi sympatičtí. Jejich společnost je milá a přátelská a přirozená. Jsou jací jsou a cítí to, co cítí a navíc se nesnaží nic ze svých pocitů maskovat. Představte si to: tihle lidé UMÍ BREČET! Umí se smát, brečet, rozzuřit se, umí se vášnivě milovat a umí vybuchnout a řvát. A za nic z toho se ani trošku nestydí, ti nestydové!! Hmm, jsou prostě jiní než většina. Vstoupili do něčeho, čemu se