Deník jednoho muže 1
Milý deníku, čas od času se mi objevují v životě věci, které nechci, pokud možno, hned zapomenout. Napadlo mě proto, že k tomu zneužiju Tebe. Snad to nevadí. Pokusím se být alespoň ,,krátký a výstižný". Zdálo se mi to nedávno ve snu. Zemřel jsem, nějak přirozeně a pokojně, a odlétl vzhůru a když jsem se otočil, viděl jsem svůj život celý jako na videu. Chvíli jsem se díval a potom: Byl jsem v šoku, ťukal si na čelo a pak se začal sám sobě smát. A tohle bylo, co jsem viděl: Jako by život byl bar a já seděl u dlouhého nablýskaného barového pultu a přede mnou jako na běžícím pásu jela nekonečná řada koktejlů. Bral jsem jednu sklenici za druhou a obracel je okamžitě a chlemtavě do sebe. Na ex. Až to kolem šplíchalo a teklo mi to po bradě. Úplně jako blázen. V těch sklenicích byly emoce. Hněv, strach, lítost, radost, smutek. A mně najednou napadlo, jak se tak dívám shora na ten svůj film: Vždyť já je nemusím všechny pít. Nemusím ty koktejly přece pít a nechat sebou třískat a h