Žij své sny

Zdravím vás všechny, dnes bych se chtěl s vámi podělit o svoji vizi. Dříve jsem velmi zkoumal detox těla - strava, bylinky, půst. To vše jsou krásné a zajímavé věci a dodnes mi slouží čas od času stále úžasně. Potom jsem se ale /poměrně nedávno/ dozvěděl o detoxu duše a toho dalšího, na co si člověk nesáhne uvnitř nás. (Ne že bych si mohl sáhnout na svoje játro, ale víte co myslím, duše, myšlenky, city a pocity, atd.) A vyvrcholením toho všeho vnitřního čištění se pro mě stala Moje Vize. Aktuální vize mého života. Je to něco, co děláte tak rádi, že se vám večer nechce jít spát a rána se už nemůžete dočkat . Je to něco, co vám jde přirozeně a snadno, na co máte talent a za poměrně mnohem kratší čas než většina ostatních lidí na této planetě zvládnete udělat obrovské množství. Prostě toho děláte moc a jde vám to lehce a máte z toho radost!! No řekněte, nezní to krásně? :-) Nemyslel jsem, že to vůbec existuje. Dnes už ale věřím, že takovou věc v sobě máme, a teď pozor, máme ÚP

Vážení muži a chlapi, možná si vzpomínáte na počítačové hry, kterým se říká RPGčka. Hlavní postava v nich prochází nekonečným množstvím úkolů, zkoušek a výzev a za každou z nich dostává novou zkušenost a kousek po kousku sílí a sílí až je téměř nepřemožitelná . Minulý týden jsme si s chlapama na kruhu ve Zlíně povídali o zdravé agresivitě . Přišli jsme k jedné věci, a to, že pomáhá výborně při plnění výzev či překonávání překážek, překonávání sebe sama. A když mužská energie v nás překoná výzvu, co se stane? Zařveme radostí na celý hvozd a naše síla a potenciál se o kousek přiblíží božskému nekonečnu!! A to je vlastně ono. Stačí si uvědomit, že život je naprosto plný výzev . Valí se na nás jedna za druhou. Stačí se rozhlédnout: Napsat pracovní výkaz, cvičit naplno půl hodiny, dotknout se pavouka, zajít na nepříjemnou schůzku, postavit dům, vydržet bolest, dokončit projekt... tisíce a tisíce výzev! Moji učitelé mne inspirovali k tomu, každý den si dát nějakou výzvu před sebe, p

Nedávno mne velmi krásně oslovila dáma jménem Shakti. Ta ve svojí knize navrhuje, co dělat v případě, že: Nevím, co dělat dál. Nic mě nebaví. Nic se mi nechce. Nevím, kterým směrem dál jít. V posledních dnech mi její inspirace docela pomáhá. Shakti navrhuje: Zpomal, přestaň se stresovat, přestaň se zlobit sám na sebe, že nevíš, co dělat. Uklidni se, uvolni se a zaposlouchej se. Dříve nebo později uslyšíš nenápadně a potichoučku tenký hlas svojí vlastní intuice, kterou Tě celý systém už dávno naprosto odnaučil používat. Ten hlásek začne mít drobné nápady, zcela bezvýznamné a maličké nápady. Zkus alespoň jeden z těch nápadů vyslyšet a počkej, jak se potom budeš cítit. Kup si tu knihu , přestože netušíš proč. Běž do toho lesa , ačkoli nemáš sebemenší ponětí, co tam budeš dělat. Zavolej tomu člověku. Udělej si těch dvacet kliků. A podobné ,,hlouposti". Jinak to ale začít ani nemůže. Celý život svoji intuici ignoruješ. Intuice, ten vnitřní hlas, Tě může krůče

Na světě je spousta lidí. A Spousta z té spousty je šťastná. A o to tady přeci jde. Být šťastný, ne? Začal jsem kolem sebe ale vídat v posledních letech stále více lidí jiné skupiny. Nevím, jestli je dovedu nějak výstižně popsat, ale zmíním alespoň několik rysů: Tato nová skupina - se často usmívá a nejspíš to nedělá ani z povinnosti                              - si Vás všimne a podá pomocnou ruku když zakopnete na ulici a Vaše pomeranče se rozkutálí všude kolem                              - neopakuje donekonečna jak strašný má život a že za to můžou všichni okolo Nevím, kdo jsou, ale jsou mi sympatičtí. Jejich společnost je milá a přátelská a přirozená. Jsou jací jsou a cítí to, co cítí a navíc se nesnaží nic ze svých pocitů maskovat. Představte si to: tihle lidé UMÍ BREČET! Umí se smát, brečet, rozzuřit se, umí se vášnivě milovat a umí vybuchnout a řvát. A za nic z toho se ani trošku nestydí, ti nestydové!! Hmm, jsou prostě jiní než většina. Vstoupili do něčeho, čemu se