Sekta lásky - Všem, kteří hledají

Dnes se mi doneslo, že můj blog nejspíše lidé čtou, avšak co více, dovede být některým i novou inspirací či impulzem na jejich cestě. Rád bych tedy připsal pár řádků na téma:

Nevím, co dělat se svým životem a časem, který mi byl dán.

Nevím, která cesta je ta pravá a ani nevím, jaké cesty existují.

Nevím, co by mě skutečně bavilo a naplnilo moje dny radostí.

Nevím, proč mě nic nebaví.

Nevím, proč jsem tady.

Nevím, proč žít.

Začínám si uvědomovat, že nás takových asi bude mnohem více, než by se na první pohled mohlo zdát. Stále častěji slýchám o lidech, mladých i starých, malých i velkých, no zkrátka o lidech, kteří jdou životem bez radosti, bez důvodu, bez motivace.

Prostě jen jdou. Protože tak se to přece dělá.

Drží se krok a následuje předepsaný vzorec hry-škola-práce-důchod-odchod.

Ráno se vzbudíš a nechce se ti z postele.

Dnešek bude zase stejný jako všechny ostatní dny.

Proč mám vůbec vylézt z postele a ,,žít"?

Něco se mnou asi není v pořádku, ale mě tenhle život už prostě nebaví!!!

Kolik takových lidí asi po světě běhá a ani neví, kam běží? Už si začínají uvědomovat, že vůbec běží a někam se ženou a jsou celí zpocení a ve stresu, protože stejně běží jaksi pomalu a ani jim to běžení moc nejde a nemají z něho žádnou radost. A to vše hlavně proto, že vůbec běží.

Problém je ten, že netuší, kam to vlastně běží.

Běží, protože běží i všichni okolo.

Prostě životem běží, aby už byli v cíli.

Ale v jakém cíli? 

Myslím, že cíl je dosti ošemetné slovo, které může mnoho lidí stát mnoho životů.

Opravdu je zde nějaký cíl?

Má každý z nás jisté poslání a pokud ho naplní, bude šťastný?

A jestli ano, jak zjistit, co je tím důvodem, proč jsem se narodil?

Máte taky pocit, že nevíte, proč jste právě vy, právě nyní, právě tady, na této planetě?

Myslím, že pokud ano, zdaleka nejste jediní. Nejste sami.